Přeskočit na obsah

Chlístov (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chlístov
Centrum Chlístova
Centrum Chlístova
Znak obce ChlístovVlajka obce Chlístov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°12′8″ s. š., 15°44′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel302 (2024)[1]
Rozloha3,77 km²[2]
Katastrální územíChlístov u Rokytnice nad Rokytnou
Nadmořská výška568 m n. m.
PSČ675 22
Počet domů117 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduChlístov 11
675 22 Stařeč
ou.chlistov@seznam.cz
StarostaMartin Šulc
Oficiální web: www.chlistov.org
Chlístov
Chlístov
Další údaje
Kód obce590703
Kód části obce51331
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Chlístov (německy Chlistau; Clustau[4]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 10 km západně od Třebíče. Žije zde 302[1] obyvatel. Obec je součástí Mikroregionu Podhůří Mařenky.

Sousedními obcemi sídla jsou Štěměchy, Pokojovice, Rokytnice nad Rokytnou, Předín a Markvartice.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Původní podoba jména vesnice byla Chlustov (doloženo 1353 a 1360), odvozená od osobního jména Chlust totožného s obecným chlust - "sluha". Význam místního jména byl "Chlustův majetek". Po provedení přehlásky u > i bylo jméno spojováno s obecným chlíst - "škrkavka".[5]

Geografie

[editovat | editovat zdroj]

Chlístovem prochází ze severu na jih silnice z Heraltic a Podheraltic do Veverky a Rokytnice nad Rokytnou, u Veverky se tato silnice kříží se silnicí I/23, která zároveň vede po jižním okraji území obce. Východně ze zastavěného území obce vede silnice do Markvartic, západně pak užitková lesní silnice k Předínu a pod Kobylí hlavu, jihozápadně pak vede užitková silnice ke koupališti Chlístov. Přes území obce prochází cyklostezka 5217.

Téměř celé území obce je zemědělsky využíváno, západní část je však poměrně svažitá a těsně za hranicí území obce se nachází lesy kolem vrcholů Kobylí hlava a Kobylí kopec.

Pod vrcholem Kobylí hlava pramení potok Římovka, ten následně protéká podél západní hranice území obce přes místní koupaliště a pak teče dál jižně a u Horního Újezdu se vlévá do Rokytné. Východní hranici území obce tvoří nepojmenovaný potok na jehož toku se nachází Hrochův rybník a rybník Sejto, teče severně a severně od hranice území obce se vlévá do Stařečského potoka. Jižně od Chlístova pramení řeka Rokytná, která následně tvoří část jižní hranice území obce a následně teče východně k Rokytnici nad Rokytnou, posléze se po asi 50 km vlévá u Ivančic do Jihlavy.

Nadmořská výška území obce se pohybuje mezi 550 a 650 metry nad mořem, východní část území obce je rovinatější než západní, západní postupně stoupá po svahu k vrcholu Kobylí hlava (688 m), který je těsně za západní hranicí území obce.

Zastavěné území obce se nachází na jižním okraji území obce, na jihozápadním okraji území obce se nachází koupaliště Chlístov, západně od zastavěného území obce se nachází dvě chaty, za západní hranicí území obce se nachází samota Kobylí Hlava. Těsně za jižní hranicí území obce se nachází osada Veverka.[6]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353, kdy Radslav z Heraltic předal půl vsi své manželce. Chlístov patřil od počátku do heraltického panství. Část obce však patřil i tasovským pánům, kteří téhož roku prodali část Chlístova Mikuláši z Bezděkova. V roce 1358 pak prodala vdova po Mikuláši majetky v Chlístově Pokojovi ze Tří Dvorů. Jeho dcera pak prodala nabytý majetek v roce 1373. Majetek Radslava pak připadl Petrovi Hechtovi z Rosic, ale proběhly spory se Smilem z Heraltic, nicméně poté, co rod Hechtů z Rosic vymřel, tak král Jiří z Poděbrad majetky udělil Oldřichovi z Miličína, král Vladislav Jagellonský pak práva potvrdil a Oldřich mladší pak v roce 1505 prodal Chlístov Zdenkovi a Burianovi z Valdštejna, kterým patřilo brtnické panství. Zbylá část Chlístova patřila pánům z Libivé a pánům z Marýže a v roce 1591 prodali Markvartice a Chlístov Hynkovi Brtnickému z Valdštejna. V roce 1809 prošli Chlístovem francouzští vojáci, z nichž někteří byli v okolí vesnice pohřbeni.[7]

Roku 1893 byla v Chlístově zřízena jednotřídní škola, která byla roku 1924 rozšířena na dvoutřídní.[8] V roce 1922 byl postaven pomník obětem 1. světové války a v roce 1927 bylo rozhodnuto o elektrifikaci obce,[8] k tomu pak došlo v roce 1930.[9] V roce 1926 bylo zřízeno autobusové spojení s Želetavou.[7] V roce 1935 byl čestným občanem obce prohlášen T. G. Masaryk.[10] V témže roce se také vesnice Chlístov osamostatnila od obce Heraltice, jejíž byla součástí od roku 1872.[10] V roce 1938 bylo mobilizováno 38 mužů z obce, kteří se po dvou měsících vrátili zpět.[11] V roce 1940 byla opravena školní budova.[12] Roku 1943 na udání byly zatčeni dva občané z obce, byli to František Hrůza a Stanislav Trnka, byli propuštěni za 9 resp. 12 měsíců za dobré chování.[13] V roce 1947 byl v obci rozveden vodovod.[14] V roce 1957 bylo v obci založeno JZD,[15] v roce 1961 se pak sloučilo s JZD Markvartice.[16]

V roce 2019 bylo vysazeno nové ovocné stromořadí nedaleko obce.[17][18]

Do roku 1849 patřil Chlístov do brtnického panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1873 patřil Chlístov pod Heraltice a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Okříšky, následně se obec osamostatnila.[19]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[20][21]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 322 375 367 354 335 381 361 363 365 331 298 253 229 229 297
Počet domů 41 43 45 50 54 56 65 85 81 80 79 89 90 101 117

Politika

[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Karel Růžička, od roku 2010 tuto funkci zastává Zdeňka Novotná.

Volby do Poslanecké sněmovny

[editovat | editovat zdroj]
Volby do PSP ČR v obci Chlístov
2006[22] 2010[23] 2013[24] 2017[25] 2021[26]
1. ČSSD (42,06 %) ČSSD (27,65 %) ČSSD (23,44 %) ANO (36,87 %) ANO (32,62 %)
2. ODS (18,25 %) KSČM (14,18 %) ANO 2011 (21,37 %) Piráti (11,87 %) SPOLU (24,06 %)
3. KDU-ČSL (18,25 %) TOP 09 (14,18 %) KDU-ČSL (17,93 %) KSČM (8,12 %) Piráti+STAN (12,83 %)
účast 67,91 % (127 z 187) 71,00 % (142 z 200) 70,53 % (146 z 207) 70,00 % (161 z 230) 78,42 % (189 z 241)

Volby do krajského zastupitelstva

[editovat | editovat zdroj]
Volby do krajského zastupitelstva v obci Chlístov
1. 2. 3. účast
2000[27] 4KOALICE (28 %) SNK (20 %) KSČM (18 %) 27,86 % (51 z 183)
2004[28] KDU-ČSL (22,8 %) ODS (21,05 %) KSČM (21,05 %) 31,66 % (57 z 180)
2008[29] ČSSD (47,32 %) KSČM (12,5 %) DOHODA pro Vysočinu (12,5 %) 57,44 % (112 z 195)
2012[30] ČSSD (22,47 %) KSČM (21,34 %) KDU-ČSL (13,48 %) 49,51 % (99 z 206)
2016[31] KDU-ČSL (23,8 %) ANO 2011 (20 %) ČSSD (16,19 %) 46,32 % (107 z 231)
2020[32] Piráti (25 %) KDU-ČSL (18,96 %) STAN+SNK ED (16,37 %) 50,21 % (118 z 235)
2024[33] ANO (31,91 %) ODS+TOP 09+STO (20,21 %) KDU-ČSL (18,08 %) 39 % (94 z 241)

Prezidentské volby

[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (49 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (28 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (21 hlasů). Volební účast byla 70,59 %, tj. 144 ze 204 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (101 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (41 hlasů). Volební účast byla 70,10 %, tj. 143 ze 204 oprávněných voličů.[34]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (62 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (32 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (31 hlasů). Volební účast byla 73,48 %, tj. 169 ze 230 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (96 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (80 hlasů). Volební účast byla 76,19 %, tj. 176 ze 231 oprávněných voličů.[35]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (84 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (39 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (38 hlasů). Volební účast byla 80,75 %, tj. 193 ze 239 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (105 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (81 hlasů). Volební účast byla 78,48 %, tj. 186 ze 237 oprávněných voličů.[36]

Památky

[editovat | editovat zdroj]
Kaple svatých Cyrila a Metoděje
  • kaple svatých Cyrila a Metoděje (z roku 1869 či 1871,[8] zvon z roku 1929,[37] roku 1935 byla kaple opravena[10])
  • kříž u kaple

Čestní občané

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 60. 
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 318.
  6. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 27. 1. 2024
  7. ↑ a b Historie obce [online]. Chlístov: Obec Chlístov [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola Úvod. 
  9. ↑ BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov Dostupné online. Kapitola 1930, s. 25–27. 
  10. ↑ a b c d BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola 1935, s. 37–41. 
  11. ↑ BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola 1938, s. 45–48. 
  12. ↑ BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola 1940, s. 52–56. 
  13. ↑ BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola 1943, s. 58–60. 
  14. ↑ BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola 1947, s. 75–81. 
  15. ↑ BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola 1957, s. 133–138. 
  16. ↑ BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola 1961, s. 168–178. 
  17. ↑ MAHEL, Luděk. Nové ovocné stromořadí lemuje oblíbenou vycházkovou cestu. trebicsky.denik.cz. 2019-04-14. Dostupné online [cit. 2019-05-01]. 
  18. ↑ ŠTEFÁNKOVÁ, Jana. Ovocné osvěžení cestou za koupáním vyroste v Chlístově na Třebíčsku – Vysočina news [online]. 2019-04-08 [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. 
  19. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 98. 
  20. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  21. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  28. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  29. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  30. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  31. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  32. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  33. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  34. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  35. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  36. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 
  37. ↑ BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola 1929, s. 18–24. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chlístov_(okres_Třebíč)&oldid=24309635“